Člověk je tvor sentimentální a rád si představuje, jaké by to asi bylo žít v minulosti. Bádavý turista by se do ní jistě bez váhání vypravil na výlet, ale protože proti proudu času cestovat neumíme, musí si vystačit s tím, co nám po ní zbylo. Majestátní hrady, katedrály a honosné zámky, jsou nejkřiklavější připomínkou zašlé slávy, ale za životem „obyčejných“ lidí se musíte vypravit jinam. Představujeme vám nejzajímavější skanzeny v Česku.
Naše lidová architektura je mimořádně pestrá a v každém kraji tak můžete najít trochu odlišný typ staveb. V Jižních Čechách zdobné cihlové chalupy, na Moravě hliněné, na horách spíše roubenky. Mohou mít podstávky, žudra i lomenice. Prohlédnout si, co se skrývá za touhle tajemnou „latinou“, můžete nejlépe ve skanzenech. Ty nejzajímavější vám dnes představíme.
Polovina republiky je v Kouřimi
Lidová architektura je pestrá, ale k tomu, abyste její rozmanitost zažili na vlastní kůži nemusíte hned plánovat několik výletů po celé republice. Můžete totiž jednoduše zajet do Muzea lidových staveb v Kouřimi. Do středočeského města byly přeneseny autentické nemovitosti ze severních, středních a východních Čech. Některé pochází až ze 17. století. Kromě chalup, většinou i s kompletně vybavenými interiéry, poznáte i některé další hospodářské stavby – stodoly nebo třeba kovárnu. Ideální místo, kde s poznáváním lidové architektury začít.
Nejnovější, nejstarší, největší
Opravdoví nadšenci nemusí ve skanzenech pátrat pouze po tom, jak se žilo předkům. Co třeba taková historie samotných skanzenů? Například nejmladší skanzen u nás najdete v Zubrnicích v Českém Středohoří. Malebné historické centrum obce je hlavním tahákem expozice a opět uvidíte i interiéry některých budov. Poznáte zemědělskou usedlost, mlýn i vesnický obchod z 19. století. Nejstarší skanzen si mohou na seznamu snadno odškrtnout Pražané. Nachází se v pohodlné dojezdové vzdálenosti v Přerově nad Labem. Polabské národopisné muzeum vzniklo už v roce 1895, ve stejném roce, kdy se v Praze konala Národopisná výstava Československá. Vesnická rychta a zároveň kovárna prezentovala venkovský život v Polabí. Od 60. let dvacátého století zde byl postupně budován záchranný skanzen, do kterého bylo postupně přeneseno na čtyřicet objektů. Mimo samotné chalupy také stodoly, špýchary, vesnické kapličky a další. V sousedství skanzenu můžete obdivovat i půvabný renesanční zámek. Podobně pestrý soubor lidové architektury z celého našeho území můžete obdivovat i ve skanzenu Veselý kopec v Železných horách. Při dobrém plánování se trefíte třeba zrovna do oslav posvícení, nebo některého jiného lidového svátku. Co do velikosti drží primát Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Na ploše 80 hektarů si můžete projít Valašskou dědinu, Dřevěné městečko i Mlýnskou dolinu.
Hlouběji do minulosti
Pokud jste spíš na Hamleta než na Prodanou nevěstu, navštivte raději některý ze středověkých skanzenů. Den na Velké Moravě můžete například strávit v Archeoskanzenu Modrá. Skanzen představuje různé aspekty života na raně středověké Moravě – od vesnických chalup po hradištní prvky opevnění. V sezóně se zde navíc koná řada akcí a vy můžete naplánovat návštěvu v termínu, kdy skanzen ožívá mimo návštěvníků desítkami reenactorů. Kromě řemeslníků tvoří podstatnou část bojovníci různých družin, kteří se nakonec nevyhnutelně střetnou ve veliké bitvě. Atmosféru opevněného dvorce 12. století můžete nasávat ve skanzenu Curia Vítkov nedaleko Liberce. V sezóně opět s kulturním programem. Za Kelty se vypravte na úpatí Železných hor do Nasavrk a navštivte expozici přibližující podobu tehdejších oppid. Ani Kromaňonci a fanoušci knih Eduarda Štorcha v našich řadách nepřijdou zkrátka. Pravěkou minulost oživuje archeopark ve Všestarech nedaleko Hradce Králové. Skanzeny rozhodně stojí za zařazení do vašich plánů.